Pamatujete si na prasátko, co postavilo domeček ze slámy? Kdyby bývalo znalo tu správnou technologii, vlk by se tenkrát pěkně zapotil, než by se mu podařilo domeček sfouknout…
Stavět domy z přírodních materiálů je v dnešní době velká móda. Ovšem není to žádná novinka. Sláma a seno se ke stavbám příbytků využívaly již odedávna. Pravdou je, že je časem vytlačily „modernější“ materiály, ale už na přelomu 19. a 20. století se v USA začaly rodit první obytné domy, při jejichž výstavbě bylo využito slaměných balíků. V 70. letech 20. století jich vyrostlo například v západní Americe hned několik v různých variantách. Ze slámy se nejčastěji stavěly stodoly, sklady, ale právě i domy. Nejstarší dům, který stojí dodnes a je stále ve velmi dobrém stavu, byl realizován právě v USA v roce 1903.
Domeček, nebo dům?
Celoslaměné domy jsou většinou jednoposchoďové, ale pater může být i více. U větších staveb je potřeba vytvořit konstrukci z jiného pevnějšího materiálu (např. ze dřeva) a sláma se využije jako výplň. Princip stavby zůstal prakticky stejný, jako byl před dávnými léty. Používají se však modernější technologie poplatné naší době.
Stéblo ke stéblu
Pokud se ptáte, který druh slámy je na stavbu domu ideální, možná vás potěší, že je naprosto lhostejné, z jakého obilí pochází. Důležité je její zpracování. Sláma musí být především zbavena všech zrn a klasů, aby se předešlo tomu, že bude později lákat hlodavce, případně že zapomenutý klas vyklíčí. Potom se sláma vloží do balíkovacího mechanismu, který ji slisuje do tvaru kvádru. Kvádry se svazují většinou pevným a odolným polypropylenovým provázkem. Přírodní materiály nejsou tak pevné a přitahují plíseň, drát zase může zkorodovat. Po převázání je balík stlačen na šířku 10 cm. V této fázi ho ještě nelze ke stavbě použít. Stane se tak po té, co se k sobě připevní více desticentimetrových kvádrů. Většinou jsou to čtyři vrstvy (40 cm slámy má totiž stejné izolační vlastnosti jako 20 cm polystyrenu). Všechny balíky pochopitelně nemohou být totožné. Jejich vzhled i kvalita závisí na druhu slámy a práci balíkovacích strojů.
Proč sláma
Vzhledem k tomu, že sláma je velice dobrý izolant, čímž se velmi snižuje spotřeba při vytápění domu, je to materiál, který se neošetřuje chemicky a zpracovává se pouze mechanicky, je hojně využívána při stavbách s přívlastkem ekologické. Při jejím využití se dají skloubit vlastnosti nízkoenergetické stavby s ekologickou. Sláma je navíc sympatická díky své přijatelné ceně, nevznikají nadstandardní náklady spojené s dopravou, protože se většinou využívá materiál, který je nejdostupnější z místa stavby.
Stavba
Můžete si vybrat hned z několika variant, jak stavbu pojmete. O konstrukci jsme se již zmínili. Pokud se rozhodnete pro celoslaměný dům, měl by mít alespoň betonovou podezdívku, aby se zabránilo vzlínání vlhka a odradili se případní hlodavci a jiní škůdci. Pro hlodavce je ovšem velmi obtížné prokousat se slaměným balíkem, protože je v něm sláma opravdu silně stlačena.
Je pravdou, že sláma snadno natáhne vlhkost. Proto musí být před stavbou balíky řádně vysušeny a během samotné stavby by neměly navlhnout nebo zmoknout, aby se předešlo tvorbě plísní a jiných mikroorganismů.
V případě nosných stěn se balíky kladou na sebe jako cihly naplocho. Snesou tak větší zatížení a vznikne ideální plocha pro omítnutí, protože z vnější i vnitřní strany budou usekané konce stébel. Nerozhodnete-li se pro jinou vnější úpravu balíků, omítku doporučujeme v každém případě. Volná sláma je vysoce hořlavá. Omítka tuto její vlastnost radikálně sníží.
Jinou variantou jsou například dřevěné domy, u kterých jsou balíky slámy použity jako izolanty s vnější i vnitřní strany. S různými variacemi slaměných domů se můžete setkat v Americe. Ale nemusíte hned létat přes oceán, abyste si stavbu obhlídli. Dost obdobných staveb naleznete i v blízkém Rakousku a několik vlaštovek se uhnízdilo i v naší republice.
Realita
Stavba domu ze slámy není samozřejmě tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát po přečtení toho článku. Je to dlouhý proces, který začíná dobrým a kvalitním projektem, kterému nesmějí chybět hlavně žádné náležitosti potřebné k získání stavebního povolení. Ale chcete-li ulevit životnímu prostředí a navíc si pořídit dům, co bude šetřit vaši peněženku, mohlo by vás toto téma zajímat. Našim dnešním záměrem bylo seznámit vás s tímto netradičním stavebním materiálem.
Další alternativní materiály
Ke stavbám se využívají i jiné netradiční materiály. V již zmíněném Rakousku jsou velmi oblíbené nízkoenergetické stavby z hlíny. Jako tepelný izolant se používá například ovčí vlna nebo recyklovaná riflovina. Na pokrytí střechy se nabízí došky a rákos a při stavbě lze dobře využít třeba konopí a len.
Zkoušely se i jiné alternativy, které byly posléze zavrženy. Týkalo se to například využití odpadu při stavbě. Odpadem jsou v tomto případě myšleny například staré pneumatiky nebo prázdné plechovky. Empiricky však naštěstí došlo k závěru, že tudy cesta nepovede.
Přidejte odpověď