Všichni se shodneme, že interiér je odrazem našeho vnitřního světa. Ale co zahrada? Ta je vizitkou těch, kteří v domě bydlí.
Aby bylo okolí domu stále upravené a příjemné na pohled, není třeba trávit hodiny jeho údržbou. Ani nemusíte být zahradníkem či architektem. Stačí, když budete všímaví a budete zahradu vnímat jako místo zasazené do svébytného prostoru, jehož pravidla je nutné dodržovat. Například – napadlo by vás pěstovat broskvoně v drsném horském podnebí? Držte se lokálních pravidel a zvyků a časem zjistíte, že potíže s hynoucími a nemocnými rostlinami téměř vymizely a zahrada se stala systémem, který je spolu s ptáky, hmyzem a dalšími obyvateli zcela soběstačný. A to vše k vaší radosti a ničím nerušenému odpočinku.
Mějte oči dokořán otevřené
Pozorujte, jak se na vaší zahradě střídá světlo a stín, na které části slunce svítí velkou část dne a které jsou naopak stinnější. Stinná místa také bývají vlhčí než suchá a slunečná stanoviště. Pokud vysadíte stínomilnou rostlinu na slunné místo, její listy budou skvrnité a začnou žloutnout. Naopak rostlina, která vyžaduje slunce, bude ve stínu špatně růst a nepřirozeně se „vytahovat“. Na rozdíl od trvalek a letniček nejsou dřeviny tak citlivé na umístění – zpravidla rychle konkurenty přerostou a získají pro sebe tolik světla, kolik potřebují.
Běžte na procházku!
Porozhlédněte se po zahradách starousedlíků a na procházkách okolím si všímejte, jakým rostlinám se v dané oblasti daří nejvíce. Jsou to spíše houževnaté typy, které přežívají období sucha i mrazy, nebo se jedná o teplomilnější druhy? Pak se postavte na zahradu a zjistěte, které oblasti jsou nejvíce odhalené libovůli počasí, který celý rok vane převážně z jednoho směru. Máte na zahradě chráněný kout, například u zdi, který bude vyhřátý sluncem a chráněný před větrem? Teď už určitě víte, kam který typ rostlin zasadit. A pokud si stále nejste jisti při výběru, držte se pravidla, že lokální odrůdy a nešlechtěné druhy jsou odolnější.
Svůdné jaro a nudné plány
Semena vysetá do studené a vlhké půdy shnijí rychleji, než stihnou vyklíčit. S výsadbou začněte, až se noční teploty budou stabilně držet nad 8 °C. Do té doby můžete připravit půdu, přeházet kompost nebo shrabat spadané listí a mrtvou trávu. Než rostlinky vysadíte, spočítejte si, jak vysoko vyroste a kolik prostoru zabere a nenechte se zmást drobností sazeniček. Rychle totiž zesílí a může se s ostatními rostlinami ve stejném prostoru tísnit. Také uvažte výšku stromu a blízkost oken nebo dveří domu, abyste nemuseli prořezávat jen kvůli průchodnosti nebo dokonce strom kácet.
Omlazovací kúra skrytá v ostří
Keře a stromy je nutné čas od času prořezat, zmladit. Některé typy keřů to kvůli množství květů přímo vyžadují. Ty, které kvetou v létě, zastřihněte v zimě a ty, které kvetou na jaře, zase v létě. Stromy prořezávejte v době vegetačního klidu pozdě na podzim, ale ještě před prvními mrazy nebo brzo na jaře, kdy míza ještě silně neproudí. Řez je nutné vést u napojení na silnější větev a v případě velkých zásahů do stromů nebo keřů je dobré otevřené místo ošetřit speciální hmotou, zahradnickým voskem, kterou koupíte v každém zahradnictví. Zamezíte tak průniku škůdců, hniloby a v případě podzimních řezů i zmrznutí celého stromu.
Počítejte s vodou
Když plánujete, jaké rostliny kam zasadit, nezapomínejte na jejich žízeň – tedy množství vody, které spotřebují. A zda vám bude stačit klasický zdroj vody, který jste dosud využívali (nebo využívat hodláte), i v parných letních dnech. Nejvhodnější zdroj vody bývá podzemní studna nebo sud s nachytanou dešťovou vodou. Voda z vodovodu je chlorovaná a některým druhům nemusí proto svědčit – kromě toho si zbytečně zvyšujete účet za vodu. Investice do vrtané studny nebo renovace té stávající se vám vrátí do tří let. Jestliže víte, že se nevyhnete údobím sucha, volte raději takové rostliny, které pocházejí ze suchých oblastí a jsou dobře zvyklé na kratší období bez zalévání. Také je vhodné k sobě sesadit rostliny, které jsou na zálivku náročnější – jejich listy zabrání zbytečnému vypařování vody. Trávník vyžaduje pravidelnou závlahu, která může být fyzicky i časově náročná. Zamyslete se, zda by se vám vzhledem k velikosti zahrady nevyplatila investice do závlahového systému.
Pýcha správného zahradníka…
… je kompost. Nemusíte se bát nevzhledné hromady hnijících organických zbytků v koutě zahrady, existují kompostovače, veliké plastikové krabice, do kterých všechny organické odpady elegantně schováte. Vzniklý substrát, který připomíná půdu, ale je plný živin, můžete využít při přesazování nebo jako hnojivo. Rostliny si z kompostu vezmou právě to, co potřebují – a věřte, že v něm najdou vše a v lepší kombinaci než v průmyslovém hnojivu. Vždyť v přírodě přirozeně dochází k rozložení odumřelých částí rostlin na hmotu, ze které žijí další generace. Jediné, na co musíte dbát, je aby do kompostu zbytečně nezatékalo a tak nedocházelo ke kvašení, které provází nezaměnitelný pach. Pokud k tomu ale dojde, kompost okamžitě přeházejte (tedy to, co bylo navrch, přijde dospodu) a vrstvy prokládejte suchým materiálem – senem, pilinami nebo mulčovací kůrou. Kompost by ale neměl být ani příliš suchý, proto je ideální umístění v tmavém, vlhkém koutě zahrady pod stromem nebo pod keřem, kam příliš nedosáhne slunce.
A malá rada nakonec: nesnažte se zbavit ptáků, krtků, ježků, žab a jiných drobných živočichů. Vesměs to jsou hmyzožravci, kteří vám pomáhají v boji proti obtížnému hmyzu. Místo boje zvolte poklidné soužití – vždyť zahradu netvoří pouze rostliny.
Přidejte odpověď