Nechte si inspirovat typy parků a pořiďte si zahradu, která vypadá, že vlastně ani nepoznala zásah člověka. Ale není to pravda.
Umění anglických parkových a zahradních úprav spočívá v citlivém přístupu jak k celkovému rozložení zahrady, tak i k jednotlivým stromům a rostlinám. Musí korespondovat s jejich přirozeným vývojem a zasadit jej do takového prostředí, kde bude působit harmonicky, nenásilně a přirozeně. Nemusíte nutně chodit za zahradním architektem, stačí, když se kolem sebe rozhlédnete a prozkoumáte, jak jednotlivé výškové přechody řeší divoká příroda, jaké rostliny sdílejí společný prostor a na jakých stanovištích.
Filozofie přírody
Při zakládání takového typu zahrady si musíte uvědomit, že i vy jste pouhou součástí přírody, stejně rovnocenní partneři jako květiny a stromy kolem vás. Fakt, že máte moc s nimi manipulovat, vás zavazuje k starostlivé péči, ale nikoli ke zneužívání. A k tomu nepotřebujete ani nijak velkou plochu. Různorodou, a přesto přirozenou a harmonickou zahradu můžete vytvořit i na poměrně malé ploše. A tak stejně jako v přírodě by i na vaší zahradě mělo něco neustále kvést. Pokud zkombinujete různé druhy květin do jednoho záhonu či kouta zahrady, budou se navzájem podporovat a obohacovat si půdu živinami a nenastane tak jednostranné vyčerpání půdy jako v případě pěstování jen jednoho typu květin po dlouhou dobu na stejném místě.
Přímo za nosem
Tak chodí zvířátka, a proto pěšinky vyšlapané v lesích většinou vedou od hájku k vodě. Podobně i vy nepotřebujete v zahradě pevně ohraničené cesty – chodit lze i po trávníku a navíc je měkkost půdy mnohem zdravější pro klouby než tvrdost betonu. Pokud se ale jemného naznačení cest kvůli blátivým dnům nechcete vzdát, zkuste do trávníku zasadit velké ploché kameny – šlapáky. Pokud vlastníte větší prostor, udržovaný trávník má smysl jen tam, kde se nejvíce pohybujete. Na ostatních plochách můžete nechat bujet kvetoucí louku s kopretinami, zvonky, kontryhelem, rdesnem a dalšími ozdobnými, ale přesto místními druhy rostlin. A nebojte se v trávníku ponechat sedmikrásky nebo pampelišky. Prosvítí zelenou plochu, a vy tak vlastně získáte jeden obrovský květinový záhon.
Vytvořte zákoutí
Tam, kde se zahrada stýká s domem, máte spoustu příležitostí, jak vysázením stromů a keřů vytvořit přirozená stinná zákoutí. Ale pozor na velikost stromu, abyste jej po dvaceti letech nemuseli kácet. Udržujte dostatečnou vzdálenost od oken a dveří, protože do anglického typu úpravy umělé tvarování stromů nezapadá. Stejně tak nemusíte kácet starý mrtvý kmen, raději k němu přisaďte popínavou rostlinu. Pergoly ani nevyrábějte a raději přizvedněte nízkou větev lísky vidlicovitou větví. Pak už stačí jen zahradní lavička a loubí, kde se můžete cítit jak v srdci přírody, je hotové. Mějte na paměti i opadávání a barvu listů na podzim. Javory dokážou prozářit zahradu všemi odstíny, zatímco břízy posypou trávník jasně žlutými listy. Stromy také můžete využít jako zastínění nechtěných výhledů a průhledů tam, kde chcete zachovat soukromí nebo výhled porušuje váš smysl pro estetiku. Pokud pod stromy přidáte keř, plné soukromí máte zajištěné – stejně jako přirozený vzhled.
Živé ploty mají zelenou
Ale jen ty poněkud neudržované. Vysázejte třeba pámelníkové keříky do rovinky vedle sebe a pak už jen sledujte, jak se navzájem prorůstají. Teprve až začnou utlačovat vás nebo jiné obyvatele zahrady, sáhněte po rýči a odrýpněte je. A navíc díky tomuto keři budete mít celý rok postaráno o zábavu – stane se výborným úkrytem hašteřivých vrabců a spolu se sýkorkami budou na podzim vděční za bílé bobule. U paty keřů můžete nechat povalovat staré listí, poděkují vám ježci a vy jim za zbavování nepříjemného hmyzu.
Nejen stromy, ale i kameny
Když jste zakládali zahradu, určitě vám zbyly kameny. Možná jste je naházeli na hromadu a teď už tam pár měsíců či let leží. Nechte je tak, jak jsou. Přisaďte k nim rododendron nebo pivoňku. Pokud se jedná o sušší místo, můžete osázet vřesem, pokud vlhčí, kapradinami. Kameny samy o sobě jsou velmi dekorativním prvkem, který ale neruší prvotní plán zahrady – co nejpřirozenější vzhled. Můžete jít i dál a větší kameny rozestavět do záhonů, pod stromy nebo na průsečíky linií. Získáte tak opravdu přírodní vizáž, a to bez jakékoli větší námahy.
Lidský faktor nemusí být rušivý
Abyste si zahradu mohli naplno užít, určitě budete chtít pohodlné sezení. Z materiálů zapomeňte na plasty a raději sáhněte po dřevu, rákosí, bambusu, ratanu, plátnu. Dřevěné židle a stoly nebo zahradní nábytek z ratanu zapadne do celkové koncepce. Ratan má výhodu větší odolnosti, dřevěný nábytek je nutné schovávat před deštěm. Stejně tak dobře poslouží dřevěná zahradní lavička, která bude podobně jako sezení namořena v přírodních hnědých nebo zelených tónech. Jemný dotek extravagance zahradě dodá houpací síť – pokud zvolíte tu s velkými oky, stačí jen na noc schovat velký polštář a síť může v zahradě viset téměř celý rok.
Drobné úpravy jsou i zde nutné
Například sekání trávníku tam, kde se často pohybujete. Jak často, záleží na vás a na rychlosti růstu trávy, která je zas ovlivněna množstvím srážek a teplotou vzduchu. Upraveně, ale přesto stále přirozeně bude vypadat zahrada, když delší traviny, které sekačkou neposekáte – kolem domu a kolem kamenů, u záhonů či pod stromy – posekáte buď strunovou sekačkou nebo srpem. Záhonky můžete zbavit plevele, snadnější ale možná bude osázet je tak, aby se nic jiného, než co vy tam chcete mít, neuchytilo. Ale více než kde jinde zde platí pravidlo – s citem a postupně.