Dřeviny pro kyselé půdy

Pro dobré výsledky pěstujeme rostliny v zahradě v závislosti na charakteru přítomné půdy. V zemině kyselé se daří některým překrásným dřevinám.

Kyselá půda zdaleka nevyhovuje všem rostlinám. Většina vegetace našich zahrad má ráda půdu s hodnotou pH 6–7, která jim umožňuje optimální příjem živin. Pokud vlastníme zahradu se zeminou kyselou, vybíráme kyselomilné druhy rostlin. Některé dřeviny patřící do této skupiny jsou velmi atraktivní a výborně doplní stávající jehličnany, které mají na kyselosti půdy také svůj podíl.

Kyselá půda (pH 4,5–6,5) obsahuje málo vápníku, což lze ovšem regulovat pravidelným vápněním a adekvátním výběrem hnojiv. Záleží také na struktuře zeminy, jaká kyselost bude vyhovovat, až pak se rozhodujeme pro druhy rostlin. Obecně lze říci, že nízké pH je vhodné pro půdy lehčí. Kromě prostředí s koncentrací jehličnanů se kyselá půda vyskytuje zejména v rašeliništích.

Milovníci kyselé zeminy

Pravděpodobně nejznámějšími zástupci acidofilních dřevin jsou okrasné pěnišníky a azalky. Nesnášejí vápník (až na výjimky, které ho při dostatečném množství rašeliny tolerují), vyžadují vysoký obsah humusu a důslednou zálivku. Pěstujeme je většinou v polostínu, ale některé druhy mohou mít stanoviště i na přímém slunci. Rododendrony (pěnišníky) i azalky jsou ozdobné především svými květy, ale díky nápadným vitálním listům se dobře vyjímají i v době mimo kvetení, na podzim se připojuje působivé zabarvení. Ideální je vysazení v blízkosti vodního zahradního prvku (kvůli vzdušné vlhkosti) a v blízkosti jehličnanů, které kromě stínu a vlivu na půdní kyselost poskytnou okrasným keřům také důstojné pozadí.

Mezi vřesovištní rostliny patří přirozeně také vřesy a vřesovce. Nízké keříky s drobnými kvítky se často využívají jako podrost – v kompozici s ostatními vyššími kyselomilnými dřevinami. Kvetou na podzim a v zimě, pro větší efekt je vysazujeme velmi hustě, hodí se také do svažitého terénu. Vedle estetického dojmu jsou také funkční, protože zadržují půdní vlhkost.

Moderně laděná zahradní architektura využívá pompézní cesmínu či exoticky vyhlížející pieris.

Skvostem každé zahrady s kyselou půdou bude zcela jistě javor dlanitolistý. Jeho kultivary mají různou podobu, efektní hluboce vykrojené tvary listů i rozložení koruny. Tato dřevina vynikne jako solitér, zejména na podzim doceníte její krásu, ačkoli některé druhy zůstávají rudé po celý rok… Výhodou odrůd javoru dlanitolistého je pomalý růst, takže nemusíte mít obavy z jeho expanze, navíc málokdy přesáhne výšku čtyř metrů. Kultivary s převislými větvemi dokonce zůstávají i v dospělosti velmi nízké.

Javoru vzdáleně podobná je ambroň – středně velký strom preferující kyselé půdy s dekorativním podzimním zabarvením. Najde se dost vysokých stromů, kterým se v kyselé půdě daří, ale do běžných zahrad vybíráme spíše dřeviny se skromnějším habitem.

Například všechny druhy brusnic, libavka, hebe či zimostrázek jsou méně náročné na prostor a neméně dekorativní.

Je naše zemina kyselá? 

Zjištění, jak je na tom naše zahrádka s hodnotou pH, provádíme pomocí indikátoru – speciálního papírku, který ponoříme do roztoku vzorků půdy z různých míst zahrady a destilované vody. Roztok dobře promícháme a necháme odstát, papírek se zabarví a dle stupnice určíme hodnotu.
Na pH 4,5 začíná silně kyselá půda (kyselejší se v přírodních podmínkách nevyskytuje). Některým dřevinám, zejména ovocným, vyhovuje slabě kyselá půda (od pH 5,5).

Výběr rostlin určuje nejen pH a struktura půdy, ale také klimatické podmínky v dané oblasti a relativní vlhkost. Potěšující je skutečnost, že velké množství rostlin je schopno prosperovat v prakticky jakékoli zemině.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*