Hnojení je věda, a přestože si příroda na mnoha místech zahrady umí pomoci sama, přece jenom je dobré ji občas trochu podpořit, zvlášť když máte na rostliny, které jsou na zahradě žádoucí, specifické požadavky.
V každé roční době potřebuje zahrada jiná hnojiva. Na jaře a v létě je vhodnější dusík, který podporuje růst zelených částí rostlin, kdežto na podzim to je například fosfor, draslík a hořčík, které jsou potřebné k dozrávání plodů a pro celkovou odolnost rostliny. Na zimu je dobré kořeny rostlin přikrýt vrstvou mulčovací kůry nebo humusu z kompostu, které ochrání vrchní kořeny před holomrazy a na jaře se stanou skvělým zdrojem prvních živin. I když jste to na podzim nestihli, nic není ztraceno. Přidání humusu nebo kůry je vhodné po celý rok.
Pokud na jednom místě dlouhodobě pěstujete jeden typ rostlin, půda potřebuje čas od času doplnit živiny, které jednostranným zatěžováním rostlinou spotřebovaly. Můžete si vybrat mezi hnojivy chemickými a přírodními, kde přívlastek „organický“ nutně neznamená koňský koblížek nebo kompost.
Chemická, tedy umělá hnojiva se začala vyrábět a užívat až posledních pár desetiletí. Využívají se zejména ve velkoplošném zemědělství, kde produkce vlastního, přírodního hnojiva nedostačuje. Všichni si jistě pamatujeme práškování polí nízko letícími letadly. Ale pozor – chemická hnojiva nejsou to samé, co chemická ochrana rostlin (pesticidy). Tu dělíme na herbicidy, které hubí plevel, fungicidy, které ničí parazitické houby, a insekticidy, které hubí hmyz. Pokud chemickou ochranu používáte, je důležité držet se specializovaných přípravků a dávkovat je v množství a síle doporučené výrobcem. Jinak hrozí, že se dostanou do potravního řetězce a mohou vyvolat otravu u ptáků, koček a někdy i lidí.
Organické hnojivo je vždy přírodního původu, je ekologicky čistší a méně zatěžuje životní prostředí. V obchodech můžete koupit organická a minerální hnojiva v nejrůznějších velikostech balení, typu složení podle vegetačního cyklu i poměru jednotlivých složek. K jeho relativním nevýhodám patří ne vždy jasný podíl jednotlivých živin a pomalejší náběh účinnosti. Nejlevnějším zdrojem bývá vlastní prosátý kompost, v zahradnických centrech je k dostání i kostní moučka, biokompost nebo sušený granulovaný kravský hnůj. Nejlépe uděláte, když organické hnojivo zaryjete k vysázeným rostlinám nebo záhonu. V případě plošného hnojení je vhodné zvolit granuláty či tekutá hnojiva a plochu pokrýt co možná nejrovnoměrněji.
Méně znamená více – zvláště u hnojení. Před každým pohnojením nejdříve odhadněte podíl živin v půdě a teprve poté dejte na požadavky rostlin. V půdě přehnojené jedním prvkem se nebude dobře dařit ničemu. U přehnojení se také vystavujete riziku zasolení, což je de facto zneplodnění půdy. Proti zasolení pomáhá přivápnění půdy hašeným vápnem, ale zde opět s mírou.
Přidejte odpověď