Trávník vyžaduje intenzivní péči nejen při udržování, ale také při zakládání. Vytvořit kolem domu působivý travní porost je takřka umění, a to bez ohledu na to, k čemu chcete plochu využívat.
Ačkoli je za oknem pořád ještě zima a své naděje, že jaro letos přijde, musíme v sobě cíleně a uvědoměle přiživovat, možná si i vy představujete, že si na své zahradě založíte nový krásný zelený trávník, aby se bylo čím kochat a na čem polehávat, až nastanou dny zalité sluncem.
Nejdříve je třeba si dobře uvědomit, zda bude trávník sloužit jen jako pastva pro oko coby doplněk k okrasným záhonům nebo k praktickému využití, jakým je hraní dětí či odpočinek a relaxace dospělých.
Trávník na zahradu každopádně patří. Správně zavedený a dobře udržovaný trávník tvoří víceletý porost. Kromě funkce estetické, a jistě i uklidňující má také funkci hygienickou, jelikož chrání prostředí před nadbytečnou prašností a překvapivě i proti hluku. Proto by na žádné zahradě neměl chybět.
Než přistoupíme k samotné realizaci, měli bychom vědět, zda chceme trávník pořídit klasickým osevem, nebo si necháme položit stále populárnější travní koberce. Rozhodneme-li se pro druhou variantu, je lepší využít pomoci odborných firem.
Obecně dělíme trávníky na intenzivní a extenzivní. Intenzivní (neboli okrasné a rekreační) vyžadují více péče a časté kosení (dle potřeby 6–20× za rok). Trávníky extenzivní (neboli užitkové – např. květnaté nebo louky s travinami) jsou méně náročné a většinou je stačí kosit 2–3× za rok. Položme si tedy nejen otázku, k jakému účelu bude trávník sloužit, ale i kolik času budeme mít reálně k dispozici na jeho údržbu.
Před samotným osetím se budeme věnovat přípravě půdy. Začneme mechanickou úpravou a zpracováním terénu. K tomu neodmyslitelně patří důkladné odplevelení (s důrazem na zvlášť vytrvalé plevely, jako jsou pýr plazivý, různé druhy bodláků, pampelišky, kopřivy, pelyněk atd.), řádné prokypření (optimální je zkypřit deset až patnáct centimetrů silné vrstvy půdy), následuje rytí a dodání živin.
Možná bude zajímavé říci si něco málo o hnojení, protože právě ono ovlivňuje vzhled, barvu a užitné vlastnosti trávníku. Nejen budoucího, ale samozřejmě i stávajícího. Co náš trávník vlastně potřebuje? Hnojivo by mělo v prvé řadě obsahovat dusík. Dusík se přímo podílí na podpoře růstu a regeneračních vlastnostech trávníku. Další složkou je fosfor. Ten má na starosti tvorbu a růst kořenových systémů. Nezapomeňme na draslík, který řídí buněčnou stavbu rostlin, podporuje odolnost trav vůči suchu, vymrzání a rozličným plísňovým a houbovým chorobám. Neprávem se často zapomíná na síru, i když zrovna ta spolu s draslíkem spolupracuje na tvorbě bílkovin. A v neposlední řadě má hnojivo obsahovat hořčík, látku důležitou pro tvorbu chlorofylu (tj. zeleného barviva). Hnojení by mělo být pravidelnou součástí péče o náš trávník, chceme-li, aby prospíval. Hnojiva a půdní kondicionéry dnes zakoupíme nejen ve specializovaných prodejnách, tak si trávník hýčkejme. Obecně platí, že hnojíme raději častěji a v menších dávkách.
Osetí se provádí v závislosti na počasí. Může být jarní, podzimní i letní. My se zaměříme na to, které nás čeká v nejbližší době, a to jarní. To se provádí nejčastěji v druhé polovině dubna a první polovině května a potřebuje mírné, leč časté zálivky. Osetí se může provádět ručně, větší plochy pomocí secích strojů. Hlavní je rovnoměrné rozložení osiva, které se zapraví hráběmi do půdy v hloubce jednoho až tří centimetrů. Osetá plocha se zválcuje a zavlaží. Během klíčení by nikdy neměla zůstat suchá a nikdo by na ni také neměl vstupovat. Travní semena vyklíčí za příznivých podmínek do dvou týdnů. Odnožování trav hodně napomůže, když vzešlý porost opět upravíme uválením. Na první sekání si připravte ostrý nástroj, u něhož nebude hrozit, že by potrhal pletivo mladých travin.
Pro kvalitní trávník, ať už zvolíme jakýkoli druh, se nejvíce hodí lehká hlinito-písčitá půda stejné kvality po celé ploše osevu. Půda by měla být vzdušná, pórovitá, obsahovat zhruba 5 % humusu a ideální je půda mírně kyselá (pH 5,5–6,5). Stejnoměrná kvalita půdy je důležitá i proto, aby měl porost ve všech místech stejnou krásně zelenou barvu a rovnoměrnou hustotu. Neznamená to samozřejmě, že na těžších půdách trávník neporoste, ale je potřeba počítat s tím, že bude mít nižší kvalitu (např. slabší porost).
Druhým způsobem zatravnění zahrádky je položení travního koberce, který ve výsledku působí velice pěkným estetickým dojmem a je stále populárnější. Tyto travní koberce se většinou pokládají dle klimatických podmínek od dubna do října. Ale nezapomeňme, že i před jeho položením se musí věnovat pozornost přípravě půdy stejně, jako je tomu u výsevu. Travní koberce se zakládají (pěstují) ve specializovaných travních školkách. Zhruba po dvanácti měsících se koberec sejme tzv. slupovačkou, rozdělí se na přesné pásy s jeden až tři centimetry silnou vrstvou zeminy. Pásy se následně pokládají těsně vedle sebe, upraví se dle potřeb a okraje se seříznou speciální řezačkou. Poté se pásy uválcují a zavlaží. Už po třech až pěti dnech je možné plochu začít zatěžovat. Tato varianta je tedy v konečné fázi svým způsobem rychlejší než varianta vlastního osevu, která je na druhou stranu pochopitelně levnější.
Ať už se ale rozhodnete pro jakoukoli z variant, váš trávník bude potřebovat péči a výživu i v dalších obdobích.
Přidejte odpověď