Všichni nemáme takové štěstí, aby naši zahradu ozvláštňoval přirozený vodní tok. Proto se v tomto díle blíže podíváme na „výrobu“ potůčku.
Potůček je mnohem více než jezírko nakloněný k dodatečným opravám a zdokonalením. Snad proto, že proudící voda si sama určuje, který oblouk jí vyhovuje více. Máte tedy dvě možnosti – buď zadat celý projekt zahradnímu architektovi, který vám ve výsledku pravděpodobně ušetří čas i peníze, anebo si z přemýšlení nad tvorbou potůčku vytvořit perfektní relaxaci.
Dvakrát měř…
U potůčku to platí dvojnásobně. Pečlivě si proměřte délku toku, jeho průtok. Podle toho vyberte čerpadlo, které bude vodu přečerpávat zpět do prameniště umělého potůčku. Také se rozhodněte, zda povedete vodu zpět v zemi uloženým potrubím, a pokud ano, zda budete chtít potůček mít „zapnutý“ i zimě. V takovém případě bude nutné zakopat potrubí do nezámrzné hloubky i přes to, že voda v něm bude stále proudit. Pokud se rozhodnete potůček na zimu „vypnout“, raději zkontrolujte, že v potrubí ani čerpadle není žádná voda, která by vám pracně vytvořené dílo mohla snadno roztrhnout. Vodu také můžete od čerpadla vést nahoru hadicí, kterou skryjete v porostu.
Co je oblé, je krásné
V přírodě neexistuje žádná přímá linie, a tak ani váš potůček by neměl vést přímo z vrcholu kopce na jeho úbočí. Krásu vody nejvíce oceníte v meandrech, klidně plynoucí voda vynikne v kontrastu s rychle padajícím vodopádem. Využijte nerovnosti, protože právě ty hrají pro vás. Vybudujte na nich vodopády nebo kaskády. Nesnažte se ale násilně vnutit mírně svažité zahradě horskou bystřinu – zde platí pravidlo svůj k svému. Koryto potoka vykopejte nestejnoměrně široké, různá rychlost toku vody bude působit přirozeně. Celkovou délku potoka spočítáte podle nutného spádu vody – minimálně 1 cm převýšení na 1 m délky.
Dno je grunt
Kvalitně vytvořené dno potoka je základem úspěchu a minimálních nutných oprav v budoucnosti. Po vyhloubení strouhy dno pečlivě vyložte geotextilií, na kterou položíte PVC nebo PE fólii o tloušťce cca 1 mm. Geotextilie pomůže, aby se PVC fólie neshrnovala. Dno lze postavit i z cihel dobře utěsněných jílem nebo speciální maltou, z betonu nebo betonových tvárnic či z jílu, který je ale poměrně náročný na práci. Vyložte dno oblázky nebo štěrkem, podle typu okolní zahrady. Rostlinám vyhraďte břehy potoka. Na dno potoka, na rozdíl od jezírka, je možné sázet jen několik málo těch, které snášejí tekoucí vodu.
Padá voda, padá
Tvořivosti se meze nekladou. Hrajte si s kaskádami, které budou končit v malých tůňkách a ty budou dále přepadávat do centrálního jezírka, odkud se voda bude čerpat zpět na vrcholek potůčku do prameniště. Nejjednodušším, a přitom nejlepším způsobem, jak vytvořit vodopád v místě, kde nám přirozený terén takový výškový rozdíl nenabízí, je uplatnit zeminu vyrytou při stavbě potůčku, upravit a pokrýt fólií a osadit kameny. Ty budou držet tvar dna vodopádu a budou tvořit přepadový okraj. Pokud nemáme dostatek půdy, lze vytvořit vodopád pouze z kamenů, nejlépe pospojovaných maltou.
Ploché kameny, oblé valouny… Ale kde je vzít? Nepřeberné množství tvarů a barev vás čeká na lesní cestě, přes kterou se převalila rozvodněná bystřina z nedávných dešťů, na břehu rybníka za vesnicí, u právě vykopané strouhy. Nebo také v obchodě, umělé kameny jsou dnes od těch pravých k nerozeznání.
Konečné úpravy
Břehy potoka pokryjte geotextilií, aby nedošlo k poškození PVC fólie a aby přechod mezi potokem a břehem plynule přecházel díky usazeným rostlinám a rostoucí trávě. Do koryta potůčku zasaďte velké kameny, které budou dotvářet tvar hladiny v pohybu. Zakryjte ústí potrubí nebo hadice nejlépe menšími kameny. Zkontrolujte, zda se potok někde nevylévá z břehů vlivem rychle proudící vody v ostré zatáčce a případně břehy zvyšte vrstvou kamení.
A pak si konečně přisuňte zahradní křeslo, otevřete svou oblíbenou knížku a… Nezapomeňte se probudit, než padne rosa.
Přidejte odpověď