Sedmdesát procent života trávíme v interiéru. Třicet procent ze života prospíme – v ložnici. Dalších 30 % jsme ve škole nebo v práci. Ostatně – teď také patrně sedíte v místnosti.
Zbývající část, tedy cca 5,5 hodiny denně, je rozdělena mezi ranní pobíhání bytem před odchodem do práce, nakupování, věnování se domácím úkolům dětí, hovorům s kamarádkami v kavárnách či s kamarády v hospodě a večerní sezení před televizí či víkendové návštěvy kin, výstav nebo sportovních hal. Tedy stále pod střechou. A dýcháme vzduch, který tam někdo nějak musel přivést. A snad i vyčistil od všech těch, kteří tam byli před námi.
Doma je doma, ale hlavně to klima
Vy sami můžete vlastními silami ovlivnit klima svého domácího prostředí. Tedy teplotu vzduchu, jeho vlhkost a kvalitu – aneb jeho chemické a iontové složení. Na klimatu se také výrazně podílí i možnost větrání a zvuková izolace. Ideální teplota pro obytné místnosti, kromě ložnice, je kolem 22 stupňů Celsia. Ložnice pak vyžaduje poněkud chladnější, 16–20 stupňů podle individuální potřeby. Vlhkost vzduchu by se měla pohybovat mezi 30 a 60 %, optimální je 50 %, protože 60% vlhkost je již poměrně dobrou živnou „půdou“ pro různé mikroorganismy, bakterie a plísně. Vzduch vysušují nejen elektrická, ale i ústřední topení. Zejména v zimě v panelových domech klesá vlhkost k hranici 30 %, a je proto vhodné si nejen tam pořídit zvlhčovače vzduchu. Kvalitu vzduchu udržujeme pravidelným větráním, pokud to smogová situace nedovoluje či pokud máte v rodině alergika, čističkou vzduchu.
Filtr nebo kazeta
Na trhu si můžete vybrat mezi čističkami vzduchu, které obsahují tzv. HEPA nebo ULPA filtr, který je třeba pravidelně měnit – a čistička sama by měla indikovat míru znečištění filtru. Pokud se vám ale nechce do filtrů investovat, pořiďte si čističku s elektrostatickou kazetou, která navíc využívá sterilizaci škodlivých látek ozónem. Nežádoucí látky se usazují na kazetě a pak je smyjete vodou.
Parametry čističek vzduchu
Až se budete po čističce poohlížet, všímejte si kromě klasických parametrů, jako jsou rozměry či příkon, i následujících pojmů: velikost místnosti či optimální čištěný prostor – číslo by mělo být v m2, protože podlahová plocha (m2) neřekne nic o výšce stropů, a proto i o objemu vzduchu v místnosti. Vzduchový výkon neboli objemový průtok vzduchu znamená, kolik vzduchu bude vyčištěno za 1 hodinu. Termín protiprašná účinnost mluví sám za sebe, jen bychom dodali, že HEPA filtry zachytí částice velikosti 3 µm a větší, ULPA filtry zachytí i částice menší než 3 µm a některé elektrostatické filtry zachytí částice velikosti až 0,3 µm.
A rozhodně pátrejte po hlučnosti čističky vzduchu. Neměla by přesáhnout 30 decibelů – to je hranice, nad kterou již hluk ruší ze spánku a při každodenních činnostech. A filtr pračky vzduchu by měl zachytávat veškeré nežádoucí škodliviny – prach, plísně, bakterie a roztoče, ale také cigaretový dým a další různé chemikálie a toxiny, které se do interiéru dostanou vlivem netěsností oken nebo jsou v malé, hygieniky povolené míře, uvolňovány z nábytku (například formaldehyd z dřevotřísky).
Aby čistička vzduchu našemu zdraví prospívala, měla by splňovat několik základních parametrů. Podle Státního zdravotního ústavu v Praze to jsou:
– protiprašná účinnost 80 % a více,
– vzduchový výkon musí být min. 1–1,5× vyšší než objem místnosti,
– hlučnost 40 dB (A) a méně,
– v případě ionizátoru povolená produkce iontů.
Nebezpečně bezpečné ionizátory
Dalšími důležitými kritérii, které by vám měl prodejce bez problémů vysvětlit nebo ukázat, je právě množství produkovaných záporných iontů – a prokázat, že hodnoty se pohybují v hygienicky povolené míře. Záporné ionty, tedy ozón, zvyšují čisticí efekt pračky vzduchu a dodává vzduchu charakteristickou vůni. Kyslík je totiž dvouvazný, a tak v molekule O3 přebývají 2 volné vazby –„prázdné pacičky“, které se „chytají“, vážou na vše kolem. Ozón svou vazebností ničí membrány buněk zejména tam, kde je povrch buněk ve velkých plochách. Jako například v plicích. Vzhledem k tomu, že denně „vydýcháme“ 15 kg vzduchu při cca 20 000 nádeších, stojí už za to se nad parametry ozónu produkovanými tzv. ionizátory pozastavit.
Ozón, jako výborný sterilizátor vzduchu odstraňuje nejen nebezpečné látky pro astmatiky a alergiky. Koncentrace 400 µg/m3, které jsme vystaveni každý den mezi 8-24 hodinami minimálně po dobu 7 dní, způsobuje nevratné změny v plicní tkáni. Průměrná koncentrace ozónu ve vzduchu kolem nás je 40 až 60 µg/m3, hodnoty kolísají v závislosti na roční a denní době.
Není ale žádný důvod k panice. Podle hygienické normy ČSN 50014-2-98 a CISPR 14-2:1997 je přípustná maximální koncentrace ozónu 0,05 ppm, což odpovídá 100 µg/m3. Podle mezinárodního dokumentu IEC 60335-2-65:1993 je maximální úroveň 30 µg/m3. Všechny čističky vzduchu, které jsou v prodeji, by měly mít platný certifikát o nezávadném provozu. U čističek vzduchu je údaj o produkci záporných iontů někdy místo v µg/m3 uváděn v „ppb“ (parts per bilion) nebo v „ppm“ (parts per milion). Abyste si hodnoty dokázali porovnat se zdravotně-hygienickými tabulkami, je třeba je převést podle rovnice 1 ppm = 2 mg ozónu (O3) na metr krychlový (m3).
Větrat, nebo nevětrat?
Přestože máte doma čističku vzduchu, je potřeba okno občas otevřít. Sice se tím snižuje efektivita čističky (a z toho důvodu výrobci doporučují při větrání umístit do místnosti přístroje dva), ale zato si můžete být jisti, že vzduch v místnosti je zdravý a neobsahuje žádné škodlivé látky. Stejně tak neumisťujte čističku vzduchu blízko oken nebo dveří, stropu či podlahy – zbytečně by vychytávala větší množství látek a filtr by se začal brzo zanášet. Ideální umístění je ve výšce pasu – hrudníku s vývodem volně do místnosti.
Přidejte odpověď