K posezení venku se ještě stále najde dost příležitostí. Ale znáte to – podzimu a zimě se zkrátka utéct nedá. Kde budeme sedávat potom? Co takhle v zimní zahradě?
Je v tom zajisté nádech luxusu, když uprostřed nevlídného říjnového měsíce můžete usednout do ratanového křesílka a vypít si kávu, obklopeni zelení, zatímco slunce se k vám prodírá téměř ze všech stran a hřeje jako v létě. A je v tom více než jen nádech luxusu, když vaše zimní zahrada ukrývá vyhřívaný bazén… Ale držme se při zemi a zatím si o zimní zahradě něco povězme.
Výlet do historie
První zmínky o zimních zahradách pochází z 16. století. Tenkrát sloužily hlavně pro pěstování citrusových plodů, proto dostaly příznačný název oranžérie. Netřeba si nalhávat, že to byla i na tehdejší poměry dost drahá záležitost, tudíž si oranžérií užívala pouze ta nejbohatší vrstva. V druhé polovině 17. století získaly zimní zahrady podobu zděných budov s obrovskými okny. V zimním období se budovy vytápěly a sloužily jako místo pro velkolepé bankety a plesy.
O sto let později – tedy v polovině století 19. – vznikají první zimní zahrady s litinovou konstrukcí a výplní ze silného skla. Pro zdůraznění nadstandardu této stavby se zvýrazňovaly ozdobnými prvky. Dřevěné zimní zahrady se objevily po první světové válce. 20. století přineslo hliník a plast.
V současnosti se na stavbu zimních zahrad využívají konstrukce ze dřeva, plastu a hliníku doplněné izolačním sklem. A právě o současných zimních zahradách si budeme chvíli povídat.
Poloha
Pro prosperující zimní zahradu, zvlášť má-li sloužit i jako obytná místnost, je třeba si uvědomit následující – co v zahradě budete pěstovat, a jaká by tudíž měla být její poloha. Ideální je, pokud je ta možnost a můžete si skutečně vybrat jakoukoli světovou stranu, která bude právě vašim záměrům vyhovovat. Před stavbou je třeba brát v potaz i přilehlé stromy nebo okolní budovy, které budou zahradě stínit nebo si uvědomit, že sluneční paprsky dokáží zvýšit teplotu uvnitř zimní zahrady až o 10–30 °C. Zimní zahrada orientovaná na jih bude nabízet světlo a teplo po celý rok, ale zase je potřeba počítat ze zastíněním v letních měsících.
Pokud se chcete věnovat spíše pěstování kapradin a rostlin toužících po polostínu, zvolte zimní zahradu orientovanou na severní stranu. Bude sice stinná a studená, ale naprosto vyhovující pro pěstování právě tohoto druhu rostlin. U zimní zahrady orientované na sever nepodceňujte kvalitní izolaci! Zimní zahrada na východní straně nabízí prostor pro snídaně zalité sluncem. S dobře provedeným zasklením v ní vydrží teplo až do odpoledních hodin. Chcete-li si užít světla spíše navečer, volte pro zahradu západní světovou stranu. A pozor na jednu věc – jestliže chcete, aby byla zimní zahrada obytná, buďte velkorysí co do prostoru. Minimální rozměr pro obytnou zimní zahradu je 10 metrů čtverečních při výšce 220 cm.
Konstrukce
Už jsme se zmínili o tom, že dnešní zimní zahrady se vyrábějí z dřevěných, plastových a hliníkových konstrukcí (případně z kombinace těchto materiálů).
Dřevěná konstrukce ladí s interiérem i exteriérem zahrady, působí velmi přírodně a nenásilně. Pořizovací náklady jsou přijatelné. Dřevěná konstrukce je poměrně trvanlivá, ale počítejte s jistou údržbou. Nejméně jednou za sedm let by si zasloužila přetřít, aby se předešlo nákaze dřevokaznými houbami a škůdci a byla chráněna před vlhkem. Tento typ konstrukce je nevhodný v případě, že zimní zahrada bude suplovat i funkci skleníku – bude sloužit k pěstování. Častá zálivka a zvýšená vlhkost dřevu neprospívá.
Plastová konstrukce je často užívaná. Náklady jsou mírně vyšší než u dřevěné konstrukce. Plast má minimální nároky na údržbu, dobře izoluje a má nízkou váhu. U velkých konstrukcí je potřeba plast vyztužit – zpevnit!
Hliníková konstrukce je ideální na stavbu konstrukcí pro zimní zahrady. Je ze všech materiálů nejdražší, ale nejtrvanlivější a má dobré statické vlastnosti. Do vlhkého prostředí je tento materiál nejvhodnější. Často se využívá také v kombinaci se dřevem, kdy hliník je uvnitř a dřevo venku.
Okna, dveře – prosklení
Okna a dveře by měly být z hlukově i tepelně izolačního skla, pokud možno netříštivého. U střechy je tato podmínka nutností. Nejméně dvě okna by měla být plně otevíratelná a ideální umístění je naproti sobě. Nejméně jedno plně otevíratelné okno by mělo být na střeše. Na střechu se nejvíce hodí dvojsklo, které je tónované nebo má mezi skly pokovenou vrstvu. Když nevíte kolik oken, můžete si jednoduše pomoci poučkou, která říká, že plocha otevíratelných oken by měla odpovídat nejméně 20 % podlahové plochy.
Když už jsme narazili na střechu, nesmíme zapomenout říci, že čím větší je střešní plocha, tím větší je množství unikajícího tepla. Jinými slovy – plochá střecha je pro zimní zahrady naprosto nevhodná, doporučuje se střecha skosená, která v létě nejlépe odráží sluneční paprsky a v zimě je zase jako zázrakem přemění na teplo.
V zimní zahradě
Nezapomeňte na kvalitní klimatizaci, odvětrávání a zastínění. Nejúčinnější je zastínění venkovní pomocí rolet a markýz. Nezapomeňte na vhodnou podlahu – nepraktičtější je dlažba. Nezapomeňte na oddělení zimní zahrady od zbytku interiéru, aby klimatické podmínky uvnitř zahrady nezasahovaly do vašeho příbytku. A hlavně – nezapomeňte na to, co chcete, aby vám v zahradě rostlo. Podle toho se totiž odvíjí, zda topit či netopit. Do vytápěné zahrady se nedoporučuje podlahové topení. Výborně zde poslouží topná tělesa s termostatickými ventily. Do vytápěných zahrad jsou ideální teplomilné rostliny. V nevytápěných zahradách, kde se drží teplota 3–5 °C, se daří středozemním rostlinám (citrusy, fíkovníky, oleandr, olivovník, …). V zahradě s regulovanou teplotou do 10 °C můžete nechat přezimovat rostliny ze zahrady či balkonu.
Přidejte odpověď