Kdyby dveře byly ústy, okna by se stala očima domu. Skrze ně se díváme dovnitř i ven. A stejně jako lidské oči jsou vizitkou těch, kteří žijí uvnitř.
Udržet okna celý rok, po každý den v perfektním stavu nelze. Ale jednou za čas si, podle stavu a zatížení, zaslouží důkladnou prohlídku a následnou větší či menší renovaci. Důkladnou péčí vám tak okna mohou vydržet i desítky let.
Klasická dvojitá okna – špaletová
Bývají krásná a výrazně přispívají k atmosféře interiéru, a proto stojí za to, investovat do jejich renovace více péče. Pokud bydlíte v památkově chráněné zóně, jedná se téměř o povinnost. Ve starších domech jsou nejběžnější dvojitá dřevěná okna, která sice dobře izolují, ale s postupujícím časem mohou špatně doléhat. Na vině jsou léty poznamenané rámy – zkroucené vlivem pražícího slunce a prudkého deště. Jsou téměř stejně zatížené jako fasáda domu, a přitom ale z mnohem křehčích materiálů. „Díky“ takovému stavu oken vám nejenom utíká teplo, ale v místnosti se mnohem více práší. Nejjednodušším způsobem, jak tomu odpomoci, je okna nejdříve zbavit starého nátěru a následně opatrně zbrousit na místech, která se kříží, a zakytovat ta, která nedoléhají. Starý nátěr můžete oškrábat špachtlí, smirkovým papírem nebo bruskou. Pracné opalování je nutné jen v případě, kdy vyžadujete bezchybně provedený nátěr nový. Stejně tak zkontrolujte, jestli nejsou okna napadená dřevokaznými škůdci, a v případě potřeby je ošetřete vhodnými přípravky.
Sešroubovaná alias zdvojená okna
Mladší okna bývají také dvojitá, ale sešroubovaná dohromady. Tady se můžete rozhodnout, zda vnitřní nátěr ještě chvíli „vydrží“ – respektive zda to vydržíte vy a zbavíte se tak práce se sešroubováním nalakovaných oken. Postup je opět stejný: oškrábat, zakytovat, nalakovat. Zde však před zasazením přichází nejen ono sešroubování (které se snadno může stát očistcem ve chvíli, kdy si padnoucí strany oken neoznačíte), ale hlavně umytí vnitřní strany. Tu vnější si můžete nechat až po jejich zasazení zpět do futer.
Hloubková léčba
Některá okna mívají na svém dolním okraji dřevěné nebo plechové ochrany proti zatékání vody dovnitř rámů. Zvláště ty dřevěné bývají hodně poškozené, a pokud neuvažujete o jejich výměně, zkuste je obroušené opatrně přitlouci a zakytovat v místech, kde se nejvíce odchlipují, a natřít. Pokud je jejich stav příliš kritický, výměnu zvládne každý šikovnější truhlář. Prohlédněte i futra – nerozestupují se někde? Pokud nepomůže opatrné poťukávání kladívkem, vezměte do ruky opět sklenářský tmel a mezery jak ve dřevě, tak i mezi dřevem a zdí (pokud nejsou velké), zakytujte a přetřete barvou. Sádru můžete sice také použít, ale vzhledem k tomu, že téměř nereaguje na pohyb dřeva, časem se vydrolí. Opravdu velké otvory je lepší zaplnit izolační pěnou, která prostor roztažením bezezbytku vyplní, a po jejím zatvrdnutí místo zasádrovat.
Kytování
Po obroušení starého nátěru zkuste tupým nožem odolnost kytu, který přidržuje sklo v rámu. Viklající se části bez milosti odstraňte a navlékněte si tenké chirurgické rukavice. Ty zajistí, že se v teple vašich rukou sklenářský tmel promění v poddajnou hmotu, aniž byste měli podkytované nehty. Při nanášení kytu si smáčejte prsty ve vodě – tmel se nebude tolik chytat. A hlavně místa, kde budete kytovat, napusťte lněnou fermeží. Bude tmelu dodávat potřebnou pružnost a ten bude vysychat mnohem déle – a tudíž déle pevně držet. A pokud spěcháte, nanesený kyt lze natírat i nezaschlý – jen zacházejte se štětcem jako s peříčkem
Jakou vybrat barvu
Vyplatí se investovat do speciálních dvousložkových okenních barev (např. Oknol), kde jedna plechovka obsahuje základní barvu a druhá barvu krycí. První zajistí, aby dřevo mohlo dýchat, a druhá je ochrání proti nepříznivému počasí. Barvy na vodní bázi jsou zcela nevhodné – nejenže se budou postupně smývat deštěm, ale při mytí oken vám budou zůstávat bílé šmouhy. Stejně tak není vhodné okna jen mořit, protože mořidla se sice do dřeva vsáknou a ochrání je před škůdci, ale na déšť a sníh už jsou krátká. Nejběžnější okenní barvou je bílá – rozzařuje totiž interiér a okna vypadají větší, než doopravdy jsou. Druhou nejčastější barvou je tmavohnědá. V zásadě by ale barva oken, dveří, střechy a okapů měla ladit.
Malé triky nakonec
Hned jak okna vysadíte, zapamatujte si, kde které okno bylo. Zvláště u starých oken, pokud byste se spletli, by mohl nastat velký problém při nasazování oken zpět do rámu. Léty se totiž rám i okno navzájem přizpůsobily.
Než okna začnete natírat, odšroubujte kování – ušetříte si tak práci s otíráním barvy kolem kliky. Stejně tak není vhodné kliky a kování natírat – okenní barvy totiž nejsou vhodnými nátěry na kov nebo plast a manipulací s kováním se nátěr postupně stírá.
Při natírání oken mějte po ruce savý hadřík a barvu, která se dostala na sklo, okamžitě utřete. Nebudete ji pak muset zaschlou pracně škrábat a vyhnete se tím i riziku poškrábání skla.
Sledujte předpověď počasí. V jednom dni tak díky slunečnému počasí můžete zvládnout i polovinu oken celého domu. Základní barva totiž schne velmi rychle a často můžete nanášet vrchní nátěr už za hodinu. V každém případě počítejte s tím, že okna nátěrem lehce „nabydou“.
Starého nátěru se zbavte z jednoho okna najednou, je to totiž ta nejzdlouhavější práce. Kytování a natírání už lze zvládnout v čase polovičním. A pokud si rozvrhnete práci tak, že zatímco jedna strana oken schne, vy brousíte jiná okna, práce vám půjde od ruky jedna radost.
Přidejte odpověď