Znáte to. Těšíte se celou zimu, jak si budete v létě užívat slunečních paprsků – jenže když pak léto opravdu přijde a rozpálí ulice na „padesát stupňů ve stínu“, začnete se poohlížet po jakémkoli chladnějším koutku, kam byste se schovali.
Někdo zamíří do kavárny či hospůdky, někdo do klimatizovaného supermarketu; a někdo si řekne, že letos konečně vezme situaci do vlastních rukou a pořídí si ten slunečník nebo altán, co už o něm básní několik let.
Jak si správně vybrat
Hodně záleží na tom, jak dlouho si hodláte stínu užívat – pokud po sezóně obvykle slunečník či altán odkládáte do popelnice, můžete si dovolit koupit ten nejlevnější typ a doufat, že alespoň těch pár týdnů vydrží.
Ovšem chce to pevné nervy a meteorologický talent – pokud ji včas neuklidíte, nekvalitní stínicí technika má nepříjemnou tendenci při prvním větším větrném poryvu vzít za své a navštívit v roztrhaném stavu zahradu vašeho souseda, kde obvykle zničí ten nejkrásnější záhon či rozbije okno.
I když budete mít štěstí a k větší škodě na majetku nedojde, sklidíte zaručeně alespoň sousedův posměch. On totiž našetřil a pořídil si věc kvalitní, trvanlivou a nelétající.
Slunečník k vodě
Nejen k moři, ale i k jihočeskému rybníku nebo na pražskou plovárnu se hodí malý přenosný slunečník. Obvykle mívá na konci tyče hrot, kterým se dá zapíchnout do země.
Pozor ovšem na výrobky, které jsou příliš subtilní – pokud jednou vítr drátěnou konstrukci otočí naruby, je stín v háji – vnutit slunečníku zpátky původní tvar bývá téměř nemožné.
Také věnujte pozornost hrotu, měl by být dostatečně pevný a ostrý, jinak budete o zapíchnutí slunečníku do země pokaždé žádat kolemjdoucího kulturistu.
Jednoduchý slunečník pořídíte za několik stokorun.
A co když k vodě nejedu?
Kdo nemá zahradu, ale pouze balkon či terasu, nemusí se bát, že by byl o „sluneční stínidlo“ ochuzen a nemusí se tohoto výkřiku moderní techniky vzdávat.. V nabídce obchodů je zaručeně i několik výrobků, určených speciálně pro připevnění na zábradlí.
Další možností je koupit slunečník klasický, ve stylu „deštník – podstavec“. Bývají častokrát vybaveny důmyslnými mechanismy, které umožňují naklápět, zdvihat či zavírat vrchlík přesně podle potřeby. Rozhodně se vyplatí zkontrolovat jejich funkčnost již v obchodě a nechat si je od obsluhujícího personálu předvést, abyste až doma nezjistili, že je zřejmě vymyslel génius, jehož vnímání světa je pro vás nedostižné. Vyhnete se tak poměrně nepříjemné situaci, kdy vám po montáži svépomocí pár součástí zbude a vy marně dumáte, kam s nimi.
Stačí si připravit několik tisícovek, změřit balkon a správně vybrat.
Stan na vysoké noze
Nejjednodušší jsou altány sestávající z několika tyček a plachty; postavíte je během pár minut, jste-li jen trochu manuálně zruční. Nejste-li, vyhraďte si volné odpoledne, nebo si pozvěte domů na pivo kolegu-kutila.
Při nákupu dohlédněte hlavně na to, aby konstrukce byla kvalitní, včetně všech upínacích prvků. Plachta postaveného altánu má značnou plochu a při nárazu větru vyvine tah hodný menšího koňského spřežení. Příliš tenké kotvicí šňůry a slaboučká plastová vázací očka mu nemají šanci odolat, a brzy se utrhnou.
U tohoto typu altánu je velmi snadná údržba – na zimu ho prostě složíte a uložíte.
„Skládací“ altány koupíte za několik tisícovek; ceny luxusnějších, technicky vybavenějších a větších typů se pohybují řádově kolem desetitisíců.
A co dřevo?
Dřevěné altány mají nepopiratelné kouzlo, ať už se inspirujete filigránsky provedenými francouzskými skleníky, či horským srubem. Ovšem pokud nejste opravdu dovedný všeuměl, je lépe jejich provedení svěřit odborné firmě.
Na trhu je široká nabídka hotových výrobků všech tvarů a barev, jistě narazíte na nějaký, který vám na první pohled přiroste k srdci. Kdyby ne, obraťte se na nejbližšího truhláře a nechte si vyrobit altán svých snů přesně na míru. Jestli budete chtít sedávat venku i při horším počasí, je praktické pořídit altán prosklený.
Nevýhodou těchto okouzlujících staveb je poměrně náročná údržba – jednou za několik let se většinou musí natřít, což je práce poměrně náročná a nákladná.
Cena odpovídá kvalitě – od několika tisíc za lehký přístřešek po statisíce za složitou stavbu, konkurující zdobností i místnímu loveckému zámečku.
Železný muž? Ne – altán!
Kovové konstrukce, používané jako altány, nejsou zas tak špatný nápad. Kov je materiál stabilní, pevný, a na altán se dají použít jemné, téměř pavučinové vzory. Pokud má ovšem i stínit, je třeba vybrat typ s vhodně vyřešenou konstrukcí střechy. Dá se použít plachta, polykarbonát i běžná lehčí střešní krytina.
Buď najdete vhodný typ hotový v nabídce firem, nebo opět navštívíte místního řemeslníka, tentokrát se zaměřením „zámečník“. Vyplatí se trvat na precizní povrchové úpravě železa – nezbytné je zinkování a neošizený nátěr vrchní barvou.
Pozor na to, jaký odstín barvy si vyberete – černě či tmavě natřené železo se dokáže na letním slunci nepříjemně rozpálit, a posezení v takovém altánu je spíš podobné grilování. A pokud na takové konstrukci budete chtít pěstovat okrasné popínavé rostliny, moc jim to vyhovovat nebude.
Kvalitní kovový altán je poměrně trvanlivý a nepotřebuje velkou údržbu. Ceny se pohybují v tisících až desetitisících.
Kámen, beton, cihla
Jestliže máte budovatelské sklony a touhu zanechat něco potomkům, uvažujte o altánu zděném. Tady už je na místě poptat se na místním stavebním úřadě, jak se na takové konání momentálně dívá, a poradit se s projektantem a architektem, aby vám výsledný výtvor časem nespadl na hlavu a výtvarně ladil s okolím. Střechy u těchto „domků“ bývají většinou klasické – tašky na dřevěném krovu.
Údržba bude záviset na použitém materiálu – kamenný altán nepotřebuje nic a přežije vás. Betonový nebo cihlový s omítkou tu a tam budete natírat fasádní barvou – po pár letech, když se vám bude zdát ošumělý, nebo každý rok, aby se manželce hodil k novému šatníku.
Velmi pěkný a praktický je také altán se sloupky, obloženými keramickými dlaždicemi; navíc ho stačí pouze občas umýt a jít!
Cena těchto staveb bývá srovnatelná s cenou nového auta. Ovšem uvažte – auto za dvacet let pravděpodobně poputuje do šrotu, na rozdíl od altánu, který budou moci používat ještě vaši pravnuci.
A pokud popustíte uzdu své či architektově fantazii, může se vám podařit postavit skvost, na který se lidé budou jezdit dívat zdaleka…
Přidejte odpověď