Na jaře se stanou ohromnými kyticemi. V létě dávají příjemný stín. A na podzim se z nich sypou dary, které sbíráme, ochutnáváme, moštujeme, zavařujeme, …
Zahradě plné stromů se hned nemusí říkat sad, i když péče je velmi podobná. Protože stromy samy o sobě vyžadují tutéž péči bez ohledu na to, zda je jich v daném prostoru 5 nebo 205. Jen pro vás je rozdíl v množství času, který péčí strávíte.
Zakládání ovocné zahrady
Stokrát opakovaná pravda je stále pravdou: dobře založená zahrada vám v budoucnu může ušetřit mnoho starostí a zbytečné práce. Všechny ovocné stromy vyžadují dobrou půdu bez velkých kamenů a dostatečný přísun vody po celý rok. Ty choulostivější, jako jsou meruňky, broskve nebo i švestky, špatně snášejí velké větry a ostřejší počasí. Pokud můžete, takové stromy vysaďte do závětrného koutu zahrady, nejlépe k jižní zdi, která jim bude odrážet sluneční světlo a zároveň je naakumulovaným teplem zahřívat v chladnějších dnech. Ořešáku naopak nevadí polostín, zato jablka nebo třešně by pořádně nedozrály, pokud by na ně slunce pořádně nesvítilo. Zhruba si naplánujte i vzrůst stromů – což záleží mnoho i na způsobu ořezu a tvarování koruny. Čím výše strom vyroste, tím hůře se vám bude ovoce česat. Pod košatými stromy vám pravděpodobně tráva příliš neporoste a tak na holá místa můžete vysázet stínomilné plazivky, které časem vytvoří hustý zelený koberec.
Jaro v ovocné zahradě
Nejvyšší čas sázet! Přes podzim a zimu jste si jistě rozvrhli, kam jaké stromy vysadíte a pokud jste to na podzim nestihli, začněte kopat, hned jak to půjde. Není času nazbyt, stromy potřebují zakořenit ještě dříve, než rozvinou listy. Jinak spotřebují nashromážděné živiny tento rok a v příští již nevypučí. Vykopejte dostatečně hluboké a široké jámy tak, abyste stromek pohodlně vložili i s kořenovým balem. Obsypte jej humusem z kompostu nebo zeminou smíchanou s hnojivem (nejlépe dusíkatým, pro dobrý vývin zelených částí jako jsou listy, pupence a nové výhonky) a pořádně zalijte. Strom může i „plavat“, nebojte se i 30 litrů vody (cca 3–4 plné kýble). Množství vody pomůže kořenům usadit se v novém prostředí a dodá dostatečný impuls pro rozvoj vláskových kořínků. Po zalití dosypte hlínu, mírně ušlapte a navršte malý kopeček kolem kmene – zemina si časem sedne a vytvoří rovný povrch. V suchém počasí stromy pravidelně, alespoň jednou týdně, zalévejte, aby měly dostatek vláhy pro rozvoj květů.
Léto v ovocné zahradě
V tomto období stromy příliš péče kromě pravidelné zálivky a mírného hnojení fosforem pro dobré nasazení květů nepotřebují. Jediné, na co dávejte pozor je, aby se kmeny příliš „nevařily“ – přece jen jsou tmavé a jako takové absorbují sluneční světlo mnohem více než světlejší plochy. To je jeden z důvodů, proč se na velmi slunečných místech natírají kmeny stromů na bílo – chrání je tak před přehřátím. Pokud to není váš případ a stromy v zahradě máte již dostatečně silné, můžete si třeba vybrat místo, kam pověsíte houpací síť. Nebo se věnujte výběru zahradního nábytku – v létě stromy dávají nádherný stín. A navíc už můžete pomalu očesávat třešně, višně a meruňky, rybíz, angrešt a v jižněji položených a teplejších oblastech i broskve. Užívejte si jich do sytosti…
Podzim v ovocné zahradě…
… je dobou, kdy doslova ochutnáváte plody své práce. Na jeho začátku dodejte stromům draslík, aby měly dostatek živin pro tvorbu rostlinných pletiv (tedy dobrý růst plodů a zpevnění nových letokruhů). Pokud již v létě začaly dozrávat první plody, na podzim začíná hlavní sezóna. V babím létě to jsou letňáče, první jablka, a brzy po nich následují jednotlivé podzimní a zimní odrůdy a spolu s nimi i hrušky. A v té samé době zkontrolujte švestky a jistě jste si již nasbírali jeřabiny na kompot nebo likér. Stejně tak černý bez, z jehož květů jste si v létě mohli uvařit oběd, na podzim z černých bobulí uděláte výborný džem. Pravidelně zahradu obcházejte a spadlé plody sbírejte. Z jablek a hrušek můžete nasušit křížaly nebo padančata namoštovat či je zavařit. Ta shnilá či jinak napadená raději zlikvidujte v kompostu, nebo pokud jsou napadená plísní, úplně zlikvidujte.
Ochrana stromů a skladování ovoce
Uskladněné ovoce může velmi snadno shnít či je napadnout plíseň nebo strupovitost. Tomu poslednímu se vyhnete, pokud stromy cca dva týdny před sklizní nastříkáte mírným, 0,2% roztokem kuprikolu. Stejně tak dávejte pozor na mšice a pravidelně stromy před nimi chraňte, jsou jedním z nejčastějších roznašečů šarky, onemocnění stromů, pro jehož vymýcení musíte vymýtit téměř celou zahradu a znovu ji osázet.
Místnost, kde chcete ovoce skladovat, vyvětrejte za slunečného nebo větrného počasí, aby pořádně vyschla a vymalujte hašeným vápnem. Vápno samo o sobě dezinfikuje, ale pokud do něj přidáte trochu modré skalice (hypermanganu), efekt bude dokonalý.
Příprava stromů na zimu
Dokonale očesané stromy teď můžete, ještě než přijdou první mrazy, ořezat a zastřihnout příliš dlouhé nebo neplodné větve. Při ořezu dávejte dvakrát pozor, tvarujete totiž strom a každým zářezem mu říkáte, jak chcete, aby příští rok rostl. Radikálním zásahům se raději vyhněte a „zarostlé“ stromy raději stříhejte několik let po sobě, než ve velkém rozsahu najednou. Větší ořezy ošetřete štěpařským voskem, aby se do stromu nedostali jak škůdci, tak mráz. Ořezané větve můžete buď spálit na ohništi nebo nadrtit a nasypat je kolem stromů či je přidat do kompostu. Půdu zkypřete, a pokud jste zastánci umělého přihnojování, rovnou do ní přidejte trochu vápna, aby se upravilo pH půdy a stromy měly na jaře vyváženou „stravu“. Kolem paty kmenů můžete nakupit starou slámu nebo seno jako ochranu před holomrazy a mladé stromky raději do slámy zabalte. Nejste-li si jisti, kdo všechno k vám na zahradu zavítá, chraňte zvláště mladé stromy i pletivem proti okusu.
Přidejte odpověď